Vyprávěj svůj příběh, ženo

Každá lidská duše si zažila své. Má, stejně jako ta vaše. Od drobností, které nejsou nijak drastické, až po zážitky, které v nás zanechaly hluboký šrám. Každý máme svůj příběh, jenž nás utváří. To, co jsme prožili, z nás dělá lidi, kterými jsme dnes. Nejinak je tomu s ženami, jenž nám ve svém románu Deset žen představí chilská spisovatelka Marcela Serrano. 

Nakladatelství HOST

Na předměstí Santiaga se ve školní budově sejde různorodá skupina žen, aby vzájemně vyslechly své životní příběhy. Devět žen různého stáří a společenského postavení, na něž čeká jejich terapeutka. Společnost je pestrá - od přestárlé krásky, přes mladičkou lesbičku, pobožnou ženu středních let až po alkoholičku. Každá si zažila své, každá je odlišná. A přece mají něco společného - vnitřní bolest, která je přivedla k terapeutce Nataše.

Čekal je zvláštní den. Věděly, že to co je před nimi, nejsou jen slova. Některá se třeba zatoužila trochu nalíčit, ukázat svou lepší tvář, jiné to naopak přišlo nemístné. Každá z nich nese tíhu svého osudu, toho, kým je, všeho, co je zvyklá snášet: všechny ty bolístky na různých částech těla, obtíže všeho druhu, unavené svaly a šlachy. A pak přišla ta chvíle, kdy se spousta žen nenávidí - čas oblékání. Kolik z nich se asi převléklo, protože se jim nelíbilo, jak vypadají? Je snad v té chvíli rozdíl mezi tím, jestli člověk pochází z luxusní čtvrti La Dehesa, nebo z ušmudlaného Maipú? Kéž by všechny osleply, říká si Nataša. Cokoliv, jen aby se vyhnuly tomuhle krutému střetnutí, tomu nevyhnutelnému pošpinění, které musí žena přetrpět každý den. Ať je jí devatenáct jako Guadalupe, nebo pětasedmdesát jako Mané, vždycky se snaží ukázat v co nejlepším světle. Nezáleží na tom, jestli má na sobě černou vestu nebo růžovou blůzku. Tam někde pod ní se skrývá duše, která musela sebrat všechny síly, aby si dodala odvahy na dnešní den. Dnes jsou k sobě upřímné, nemusejí si na nic hrát. Nejsou tu žádné role, pracovní ani oficiální, které by je někam zařazovaly. Takové, jaké dnes přišly, doopravdy jsou.

Co kapitola, to příběh jedné ženy - devět příběhů, které zakončuje desátý; osud samotné terapeutky Nataši. Kniha je opravdu brilantně napsaná - ze stylu psaní přímo cítíte, kdo vypráví svůj příběh - mladá dívka nebo stará dáma. Každá postava má svůj dokonalý charakter, každá je svá, každá je jedinečná. Některá vám bude povědomá, v jiné se možná tak trochu poznáte, některá vám bude protivná, jiná nesympatická - stejně jako v reálném životě. Jako byste byli přítomni sezení.

Marcela Serrano napsala úžasný vhled do ženské duše, do hlubin vztahů, lidství, šílenství, bolesti, osudu. Čtivé dílo, které vás bude lákat, abyste si přečetli ještě kousek. Ač si myslím, že by si mohli počíst i pánové, přesto je tohle dílko určené spíše ženám, které se - vzhledem k postavám - budou umět do příběhů daleko lépe vžít. Deset žen určitě stojí za přečtení. Já osobně jsem si početla skvěle. 

Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji nakladatelství HOST!

Autor: Marcela Serrano
Překladatel: Jana Lišková
Počet stran: 336
Nakladatelství: HOST
Rok vydání: 2014