Pondělní návštěva Prahy

Pokud sledujete fejsbůk Hnízda, pak jste pravděpodobně postřehli, že jsem byla v pondělí v Praze. A že to nebyl ledajaký výlet, nýbrž mě čekala účast na (v mém životě prvním) rozhovoru se spisovatelkou a novinářkou Juditou Matyášovou. Sejít jsem se měla před desátou s Veronikou Š. z Webmagazínu Rozhledna - díky které jsem se vlastně mohla účastnit i já - v Dobré trafice na Korunní, což je mimochodem naprosto úžasné místo. 

Judita vypráví o "dětech" v Dobré trafice...

Do Prahy jsem jela vlakem v "mém oblíbeném čase" - takže po sedmé už jsem se drkotala v kupé s mátovým čajem, rozevřenou knihou a sluchátky v uších. Venku bylo pošmourno, pršelo a já se jako na potvoru krásně vyletnila. Do Prahy jsem dorazila v devět, takže jsem měla v klidu čas a nemusela se honit jak nadmutá koza. Nebyla bych to já, abych nenakoukla do knih na Hlaváku a neodnesla si jednu s sebou (musela jsem si koupit něco od Knižního klubu, to mě omlouvá).

Kde přesně je kavárna Dobrá trafika jsem nevěděla, ale "šla jsem po čuchu" a došla jsem na správné místo (ještě jsem si po cestě stihla koupit bombičkové pero). Tam už seděla, zabořená v pohodlném ušáku a s knihou, Veronika a my se konečně poprvé viděly naživo - a potykaly si. Chvilku jsme si společně povídaly, já si objednala vynikající čaj Lady Grey a sotva jsem se uvelebila, dorazila Judita.

Lady Grey a Podivné město

Rozhovoru jsem se nezúčastnila aktivně. Otázky měla připravené Veronika a Judita ochotně vyprávěla. A já měla to právo prostě jen být a vnímat. Poslouchat, nořit se a vstřebávat. A to já ráda. Rozhovor byl cílen na její knihu Přátelství navzdory Hitlerovi, kterou jsem přečetla minulý týden a na kterou píši recenzi. Bylo vidět, jak je Judita do osudů "svých dětí" naprosto ponořená, jak ji to vše uchvacuje a pátrání jí dělá radost.

Hodinu a půl povídala a já musím říct, že to byl neopakovatelný zážitek. Jak se rychle přiřítila, stejně tak rychle byla pryč. A my měly čas pro sebe. Nemusela jsem být doma načas, nespěchala jsem a tak jsem si dala další čaj - tentokrát Glögg - a americké toasty. Však byl čas oběda. S Veronikou jsme si úžasně a intenzivně povídaly. Bylo to báječné. Před třetí jsme společně šly na metro, kde jsme se rozloučily a každá se vydala za svým domovem.

Kniha na výletě - pro Basterku

Jelikož jsem byla ve vlaku - a měla jsem s sebou tentokrát i foťák - vzpomněla jsem si na Basterku a její "Vezmi knihu na výlet". Tahle fotka je pro Tebe a doufám, že Ti udělá radost.